Rozhovor k příležitosti spuštění prvního českého MOOCu

Je to tady. Naše několikaměsíční práce je konečně vidět veřejně – oficiálně jsme spustili první český MOOC kurz. Konkrétně se jedná o kurz rodinného práva, na kterém se podílelo hned několik pedagogů z Univerzity Palackého pod vedením děkanky Právnické fakulty a profesorky rodinného práva Milany Hrušákové. V kurzu ale vystoupí také soudkyně Ústavního soudu, Kateřina Šimáčková. Při příležitosti spuštění kurzu poskytl náš prezident John Gealfow rozhovor, ve kterém se zabývá právním vzděláváním a rolí online kurzů v něm.

Právní vzdělávání je důležité pro každého. Neříkám, že všichni musí rozumět právu ve všech souvislostech, ale alespoň základy jednotlivých právních odvětví by měl znát opravdu každý. Nejde jen o rutinní činnosti. Zkrátka bychom měli mít „v krvi“ nějakou přirozenou obezřetnost k tomu, co podepisujeme, s kým a na čem se domlouváme – a ne jen bezmyšlenkovitě souhlasit se vším, co je nám předkládáno.

Například umět napsat jednoduchou smlouvu. U spousty z nich není důvod, aby je člověk nezvládl napsat sám – každý by to zvládat měl, od toho zde máme výuku práva v rámci základního a středního vzdělání. A platí to i naopak. Pokud se například jedná o něco důležitějšího, je dobrý nápad se poradit s odborníkem. Měli bychom umět odhadnout, na co stačíme a na co už ne.”

Znalosti základů práva by měly být poskytnuty už dětem. Základní, ale i střední školy jsou to pravé místo. Například minulý semestr jsem se účastnil projektu, ve kterém studenti právnických fakult navštěvují základní a střední školy a nahrazují běžnou výuku společenských věd. Občas se nám protočily oči, když jsme slyšeli učitelky, které tam právo obvykle učí. A když už dané věci rozumí, tak se stejně výuka točí kolem teoretických definic, které sice jsou užitečné při výuce studentů právnické fakulty, ale i tam to někteří pedagogové kritizují. Na definicích můžeme stavět, ale v případě výuky na středních školách se nic jiného nestihne. Pak mají děti v hlavě pár definic, které jim jsou úplně k ničemu a vlastně je rády zapomenou.

Problémem je tedy samotné vzdělávání na základních a středních školách. Mladé bohužel nikdo neučí, na co si dát pozor například v pracovní smlouvě, jakým způsobem smlouvu číst. Znám spoustu lidí, kteří si naběhli jenom proto, že za advokátem přišli příliš pozdě. Když jsou pryč odvolací lhůty, je podepsaná směnka či nějaký podobný případ, pomoc už je marná. A naopak je spousta věcí, které každý člověk hravě zvládne sám. Velmi důležitá je schopnost rozeznat hranici mezi tím, co zvládnu, a na co už potřebuji odborníka – to považuji za naprostý základ, který ale vyžaduje alespoň základní přehled.

Celý rozhovor si můžete přečíst na této stránce.


John A. Gealfow

Autor je interním doktorandem Katedry právní teorie Právnické fakulty Masarykovy univerzity, v rámci programu cotutelle je zároveň studentem École de Droit de la Sorbonne v Paříži. Téma jeho dizertačního výzkumu je Princip právní jistoty a jeho role v právním státu. John také působí jako advokátní koncipient. Zajímá se o právo informačních technologií. A také o filozofii – jak obecnou, tak právní. Ve svém volném čase se věnuje neziskové vzdělávací činnosti. V roce 2015 spoluzaložil neziskovou organizaci Nugis Finem, kterou v současné době vede.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *